V naší škole používáme již řadu let v českém jazyce, ale v posledních letech stále častěji i v ostatních naukových předmětech metody kritického myšlení (RWCT). Každá z učitelek absolvovala několik kurzů RWCT.
Co není kritické myšlení?
- Memorování čili učení se nazpaměť – tuto dovednost jistě potřebuje každý, kdo se učí, ale je to dovednost hodně vzdálená kritickému myšlení.
- Porozumění složitým myšlenkám. I to je důležitá školní dovednost. V hodinách matematiky, přírodovědy nebo vlastivědy jsou chvíle, kdy se žáci potřebují hodně soustředit, aby pochopili, co jim učitel nebo text sdělují. Ale když se snažíme porozumět tomu, jak někdo jiný uvažuje, nejprve je naše myšlení pasivní – jen přijímáme to, co už někdo jiný vymyslel. Učení se nazpaměť i porozumění složitým myšlenkám jsou nezbytné přípravné aktivity pro kritické myšlení.
- Tvořivé nebo intuitivní myšlení
Jak by tedy bylo možno definovat kritické myšlení?
- Kritické myšlení je nezávislé myšlení. Ve třídě, kde se kritickému myšlení učí, si každá osoba vytváří vlastní názory, hodnoty a přesvědčení. Kritické myšlení nemusí být nutně originální, protože člověk může přijmout myšlenku nebo přesvědčení od druhé osoby a přitom je vnímat jako vlastní. Je však naprosto podstatné, že každý se rozhoduje za sebe, myslí za sebe.
- Získání informace je východiskem, nikoli cílem kritického myšlení. Žáci potřebují o věci vědět docela hodně ještě dřív, než začnou získávat o věc zájem a než začnou o příslušném tématu myslet sami za sebe. Kritické myšlení činí tradiční učení osobním, smysluplným, užitečným a také trvalým.
- Kritické myšlení začíná otázkami a problémy, které se mají řešit. Skutečné učení se na každé úrovni označuje snahou řešit problémy a odpovídat na otázky, které vyvstávají z žákova vlastního zájmu a z jeho potřeb.
- Kritické myšlení se pídí po rozumných argumentech. Argument obsahuje tři základní položky: Jednak argument dává určité tvrzení. Toto tvrzení je pro myslitele nejpodstatnější myšlenkou. Tvrzení je podporováno řadou důvodů. Každý důvod je pak podporován důkazy. Těmi mohou být statistické údaje, místa v textu, osobní zkušenost nebo jiné důkazy, které adresáti mohou považovat za platné. Dobré argumenty často připouštějí, že existují i konkurující argumenty (protiargumenty), a myslitel se s nimi dokáže vyrovnat tím, že na ně přistoupí nebo je vyvrátí.
- Kritické myšlení je myšlením ve společnosti. Myšlenky jsou ověřovány a zdokonalovány tím, jak se o ně dělíme s ostatními. Když diskutujeme, čteme, debatujeme, nesouhlasíme a také si užíváme předávání a přijímání myšlenek, zapojujeme se do procesu, který prohlubuje a zpracovává naše vlastní postoje a názory. Proto využíváme mnoha výukových strategií, kterými podněcujeme u žáků dialog, diskusi a práci ve skupinách. Pracujeme na tom, abychom v žácích budovali ty postoje, které umožňují výměnu myšlenek, ale také postoje jako toleranci, aktivní naslouchání druhým, odpovědnost za své vlastní stanovisko.
Kritické myšlení využívá třífázový model učení E – U – R (evokace – uvědomění si významu – reflexe)
Mezi nejčastěji používané metody RWCT v naší škole jsou:
ve fázi EVOKACE:
- brainstorming (individuální párový, skupinový)
- myšlenková mapa
- tabula předpovědí
- klíčová slova
- analýza věcných rysů
- zpřeházené věty
- volné psaní
- Vennův diagram
ve fázi UVĚDOMĚNÍ VÝZNAMU:
- I.N.S.E.R.T.
- skládankové učení
- rybí kost
- kostka
- podvojný deník
- ALFA BOX
ve fázi REFLEXE:
- pětilístek
- báseň života
- kostka
- zpřeházené věty – ověření původních předpokladů
- brainstorming – ověření původních předpokladů
- Vennův diagram
- Poslední slovo patří mně