|
„Naučme děti myslet“ prof. RNDr. Milan Hejný, CSc., a kol. „Dítě je zvídavé. Má potřebu hledat, řešit, zkoumat, objevovat a povídat si o tom s kamarády. Naše učebnice vycházejí z této přirozené potřeby dítěte. Nabízejí žákům různorodé úlohy. Snadnější, náročnější i velice náročné, často vložené do světa dětských zkušeností. Žáci spekulují, objevují, radí se. Radost z vyřešené úlohy motivuje žáka k další práci, která mu může opět přinést skvělý pocit radosti z objevu. Tak se v mysli dítěte postupně buduje kvalitní matematické poznání, založené nikoli na „nabiflovaných“ pravidlech, ale na porozumění. A ještě jedna zásadní věc. Matematika není o rychlém a správném počítání. Je o kvalitě myšlení.“ „Matematika nejsou počty, ale způsob myšlení.“ To zdůraznil didaktik matematiky Milan Hejný, který propaguje nový způsob výuky matematiky, v jehož rámci žáci sami objevují metody řešení úloh. „Děti musejí být při hodině aktivní – řešit problémy a přít se mezi sebou,“ popisuje ideální způsob výuky matematiky Milan Hejný. Učitel by se podle něj měl ptát dětí na důvody, vnímat jejich argumentaci a pomáhat jim v objevování souvislostí různých jevů.
Výuku matematiky podle koncepce prof. Hejného praktikujeme v plné šíři již od roku 2013. Dlouho jsme hledali k tradiční matematice příklady, které by ve větší míře rozvíjely logické myšlení. A právě tato koncepce staví zejména na rozvoji logického myšlení. Učitel dětem nepředává nové informace. Učitel žáky motivuje, organizuje, vede je k diskusi. Žáci musí zákonitosti matematiky objevovat sami, přičemž se ve třídě objevují různá řešení. Při obhajobě svých řešení rozvíjejí žáci své vyjadřovací schopnosti a ještě více pronikají do podstaty matematiky. Celá náplň matematiky pro 1. stupeň je rozdělena na matematická prostředí – aritmetická a geometrická, přičemž v některých prostředích se objevují stejné prvky. Je tomu tak proto, že děti jsou různé, každý pochopí zákonitost jinde a v dalším prostředí ji aplikuje. Během hodin matematiky se s nimi děti seznamují a přirozeně, pomocí činnostního učení do nich pronikají. Jsou to například prostředí Krokování, Zvířátka dědy Lesoně, Pavučiny, Cyklotrasy,…, ve kterých žáci jednak pracují na své dovednosti čísla sčítat, odčítat, atd., jednak s sebou každé z těchto prostředí přináší možnost setkat se s matematickými jevy, které žáci budou muset řešit na druhém stupni ZŠ. Seznamují se s nimi ve zjednodušené a pro žáky 1. stupně přijatelné, často hravé formě. Tato matematika s sebou přináší obrovský prostor pro rozvoj mnoha dalších dovedností jako např.: hledat více řešení jedné úlohy, hledat různé strategie (způsoby a možnosti) řešení vedoucí k jednomu cíli, diskutovat o těchto řešeních se spolužáky, argumentovat pro a proti, nacházet důkazy těchto argumentů, obhajovat vlastní názor. Třídy, které se učí touto metodou, bývají velmi úspěšné. Proto se i naše škola rozhodla nabídnout svým žákům to, co považujeme za nejlepší. Rodiče našich žáků se mohou s touto koncepcí matematiky seznamovat průběžně na dnech otevřených dveří. Zdeňka Procházková |